Tlapkou psáno

Vzpomínkový článek, který už se nedočkal zveřejnění na původním blogu. Říjen 2025 a začátky mého tristně amatérského běhu. Bĕhání venku je nesrovnatelnĕ lepší i jednodušší než na páse. Když ale bylo sedm stupňů, sluníčko za mraky a navíc fučel opravdu studený vítr, došlo zase po mĕsíci na pás. Přesto jsem se tĕšila, že vypadnu z kalamitního stavu doma. Vítejte u článku o bĕhu, kde je bĕh tím nejmenším zlem. :-)

Na nové adrese máme většinou snahu se zapsat originálně, působivě, atraktivně. Přiznám se ale, že přesně na tohle se teď necítím. Ještě dnes ráno bylo všechno tak, jak bylo posledních osmnáct a půl roku - měla jsem blog, který archivoval více než polovinu mého dosavadního života. Jenže přišla zpráva o dnešním ukončení činnosti serveru, prvotní záchvat archivačního úsilí... a rychlé, jednomyslné rozhodnutí. Nechci skončit úplně. Nejsem si jistá, nakolik bude tato adresa přechodná. Ale potřebovala jsem někam přesídlit, a to rychle a na konkrétní adresu, kterou mohu zanechat na předchozím působišti. Nu, a tak jsem se ocitla tady. Možná mě tu objeví i někdo nový, náhodný kolemjdoucí. (Je to pocestný? Je to pocestný!) Co tedy od této stránky, potažmo mě, očekávat?