Zadarmo, ale za všechny prachy
Vzpomínkový článek, který už se nedočkal zveřejnění na původním blogu. Říjen 2025 a začátky mého tristně amatérského běhu. Bĕhání venku je nesrovnatelnĕ lepší i jednodušší než na páse. Když ale bylo sedm stupňů, sluníčko za mraky a navíc fučel opravdu studený vítr, došlo zase po mĕsíci na pás. Přesto jsem se tĕšila, že vypadnu z kalamitního stavu doma. Vítejte u článku o bĕhu, kde je bĕh tím nejmenším zlem. :-) Uplynulo nĕco přes týden od výměny oken prakticky v celém bytĕ, ušetřena zůstala jen ložnice, kde máme pouze balkonové dveře (vyměněné už loni). A tak jsme znovu celý byt zabalili do krabic a zahalili do vrstev igelitu. Nápad dobrý, provedení v zásadĕ taky, ale stačilo, aby chlapi igelit protrhli, což se jim stalo zrovna ve špajzu, a můj 2,5m dlouhý špajz plný dóziček, balíčků a skleniček schytal plnou prachovou palbu. A tak jsem paragraf, který jsem čerpala na Aťuli, jejíž nemoc přišla výjimečnĕ vhod, trávila kromĕ jejího ošetřování také cídĕním, pulírováním, otíráním, pran...